Podívej,
oheň v duši mé
i v těle znaveném
jasným plamenem
zas a zas se rozhoří.
Nikdy nezhasí
oheň v duši mé
déšť s větrem, který burácí jak chór,
ať vane z velehor
či od moří.
Jsme chudí, bohatí,
jsme rychlík na trati,
jsme píseň, kterou někdo dozpíval.
Jsme zdraví, churaví,
jsme sochy bez slávy.
Oheň plane v nás dál.
V pravý čas
oheň v duši mé,
jak točíš znenadání osudím,
lásku probudí,
touhu ukrytou, spící tu v nás.