Oblékala jsi mě, svlékala, vychovávala,
stěhovali jsme se, já ti lhal,
žádné drogy neberu,
a ve škole jsem taky byl.
Často ses ptala, co mi drásá srdce,
já nechtěl, abys to věděla,
byla jsi sama doma, chyběl jsem ti,
a ptala ses sama sebe, co pro mě ještě jsi,
a ptala ses sama sebe, co pro mě ještě jsi.
Doma je ještě pořád u tebe,
doma bude vždycky jen u tebe.
Vyzvedávala jsi mě a odvážela,
uprostřed noci se kvůli mně budila,
poslední dobou jsem na to často myslel.
Byli jsme v Praze, Paříži a Vídni,
v Bretani a v Berlíně, ale ne v Kodani.
Často ses ptala, co mi drásá srdce,
já se na to sám sebe ptát přestal.
Byla jsi sama doma, chyběl jsem ti,
a ptala ses sama sebe, co pro mě ještě jsi,
a ptala ses sama sebe, co pro mě ještě jsi.
Doma je ještě pořád u tebe,
doma bude vždycky jen u tebe.
Nemám žádný domov, mám jen tebe,
pro mě jsi navždy domov,
pro mě jsi navždy domov,
pro mě jsi navždy domov,
pro mě jsi navždy domov,
pro mě jsi navždy domov,
pro mě jsi navždy domov,
nemám žádný domov, mám jen tebe,
pro mě jsi navždy domov.