O Lásce lyrics

Jak Karkulka v nůši

si neseš mou duši

a sny, Lásko,

a hladoví vlci

tě sledují noci

a dny.

Jdeš trnitou cestou sama

a přesto víš kam.

Tvé kroky světím,

ale jak stokrát předtím

se ptám:

Kde vůle má leží?

Vždyť já už jen stěží

ji znám.

Zda nepadla v boji

jak Achilles v Troji,

a sám?

Zda nevíš, proč ubylo hvězd

a hodiny přestaly bít,

proč jeden z nás nemohl snést,

že druhý chtěl jen pro něj žít?

Ze všech mučednic světa,

Lásko, máš i na svá léta

sílu vždy vstát.

A stále jsi k mání,

když jiní tě haní

a zkouší ti lhát.

Často zraní tě pýcha,

ty přesto dál dýcháš

a nesklopíš zrak.

Máš na tisíc tváří,

jsi slunce, co září,

i když brání mu mrak.

Tak vstup do mých dveří,

dokud dál v tebe věřím.

Někdy jak pramen říčky

i ty hledáš kličky,

kam vést,

a stejně jak lidem

občas i tobě zbyde

se plést.

Sbíráš zbloudilé duše,

co tápou jak zkoušený žák,

a vracíš jim sílu,

naději, víru i zrak.

Tak vyslyš má slova,

já chci zase znova

tě znát.

Má náruč tě vítá,

chci se radostí zmítat

a smát.

A vidět zas tisíce hvězd

a slyšet, jak odbíjí zvon,

a vědět, že dokážu snést

s tvojí pomocí teď víc než on.

Ze všech mučednic světa,

Lásko, máš i na svá léta

sílu vždy vstát.

A stále jsi k mání,

když jiní tě haní

a zkouší ti lhát.

Často zraní tě pýcha,

ty přesto dál dýcháš

a nesklopíš zrak.

Máš na tisíc tváří,

jsi slunce, co září,

když brání mu mrak.

Tak vstup do mých dveří

teď, když víc v tebe věřím.

Pojď dál.

Ze všech mučednic světa,

Lásko, máš i na svá léta

sílu vždy vstát.

A stále jsi k mání,

když jiní tě haní

a zkouší ti lhát.

Často zraní tě pýcha,

ty přesto dál dýcháš

a nesklopíš zrak.

Máš na tisíc tváří,

jsi slunce, co září,

když brání mu mrak.

Tak vstup do mých dveří

teď, když víc v tebe věřím.

Pojď dál.