Někdy si ústa sama od sebe vzpomenou
a vyletí písmena tvého jména
sotva se nadechnu
a pláču jako dítě.
Nervózně počítám dny
úterý, středa ... nikdy to nezmizí
Šílenství převezme vedení
a pak do sebe všechno zapadne
A mysím, myslím na tebe
zlobím se zlobím na sebe
že jsem to promeškal
a nechal tě druhému.
Ref:
Ještě si pamatuju listopad
tvoje oči v přítmí
když mě něžně líbáš
jako bychom byli na světě sami
Ještě si pamatuju listopad
zachraňuju co se dá
žiju ze vzpomínek
pořád tě mám pod kůží.
Nervózně počítám dny
úterý, středa ... nikdy to nezmizí
Šílenství převezme vedení
a pak do sebe všechno zapadne
A mysím, myslím na tebe
zlobím se zlobím na sebe
že jsem to promeškal
a nechal tě druhému.
Ref:
Vůně kávy, deštivý den
na všechno nakreslím tvou tvář
bolí chladné zdi to, že tam nejsme?