Za okny je slunce, za okny je světlo - je den.
No, a já vždycky miloval noc.
A to je moje věc - milovat noc,
a to je moje věc - odejít do stínu.
Miluji noc za to, že je v ní miň aut,
miluji dým a popel svých papyrusů,
miluji kuchyni za to, že chrání tajemství,
miluji svůj dům, ale těžko je to vážně.
A tahle noc a její elektrické světlo
mi bije do očí,
a tahle noc a její elektrické světlo
mi bije do oken,
a tahle noc a její elektrický hlas
mě láká k sobě,
a já nevím, jak mám přežít
příští den.
Jsem sám, ale to neznamená, že jsem osamělý,
můj magnetofon sípe o radostech dne,
chápu, že mě zítra čeká několik setkání,
a káva ve známe kavárně mě zahřeje.
A tahle noc a její elektrické světlo
mi bije do očí,
a tahle noc a její elektrické světlo
mi bije do oken,
a tahle noc a její elektrický hlas
mě láká k sobě,
a já nevím, jak mám přežít
příští den.