Přála bych si, abys tu byl,
až bude vycházet slunce.
Až se noc stane dnem,
vezmeš si mě pak?
Protože já se ti otevřu,
až slunce vyjde.
Až bude měsíc v úplňku,
budeš mi naslouchat?
Protože stále voním láskou
a naděje se stává vírou,
vítr stále vane,
ale pozvolna se uklidňuje.
Vždycky ti dám čas
uchopit mou touhu
a doufám, že mě vezmeš s sebou,
když má víra zakolísá.
Vím, že je to těžké,
když slunce vychází,
když je všechno nahé a čisté,
vidíš mě?
Protože stále voním láskou…
Přála bych si, abys tu byl,
až bude vycházet slunce.
Až se noc stane dnem,
budeš mě milovat?