Tak se pokřižuji a pomodlím za spásu našeho rodu
Bojuji o přežití, hrdý potomek vyhynulého druhu
Ve chvíli, kdy otevřeš oči, víš, že tě čeká boj
Jako přes mříže, okny vidíš, že svoboda je daleko
A když jsi oddaný a bojuješ na straně dobra
Hned, když vyjdeš na ulici, pocítíš hořkost života
Lidé trpí, dokud lumpové jsou bohatí
Já nemohu být potichu, nedovolím jim mě porazit
Břemeno padá z mého srdce jako na papír slza
Jediný ventil moje hudba, esence bělehradského blues
Cítíš utrpení, které provléká každý můj verš?
Cítíš bolest, kterou jako motiv použil jsem?
Po překážkách všech cest trnitých
Se rány dobře zahojily, nemůžou se obnovit
Vidím jasné světlo a za ním hned vyrážím
Při hledání štěstí spouštím lavinu emocí
Přenechán sobě, řízen instinktem v krutém světě
Kde silnější slabšího hned po zaváhání sežere
Všichni sami víte, jak je to těžké, když tu jen prázdnota je
Proto moji lidi, můj Sindikat, mou silou je
Svoboda mého národa je tolik vzdálená
Ale neztrácím naději, dokud mezi řádky leží pravda
Jako kdybych celý život snil a teď se probudil
Tohle je moje země, ale to nejsou mí lidi
Říkají: "Tady nemáš co pohledávat, buď zticha radši
Protože tento žalobce tě žaluje, tento žalobce tě soudí"
Vidím znesvěcené hroby, oni nerespektují ani mrtvé
Vidím spálené domy, vidím i kostely spálené
Říkají: "Sleduj naši sílu, jsme nepřemožitelní!"
Ptám se: "Znáte Boha?"
Odpovídají: "Síla se k Bohu nemodlí!"
Zpozorněte, na tomhle poli se kopí lomila
Pravoslavná v Srbech nezlomná víra
Protože pro to země krmila, pro to matka rodila
Pro to síla bránila, pro to víra vedla
Ref. Nikdo nemůže vědět
Co si šeptá vítr
Nikdo nemůže vědět
Co přináší blesk z čístého nebe
Bouře je blízká
Nad ghettem padá hvězda
Moje touha, moje obava
Je tato země v noci dneska
Tak se pokřižuji a pomodlím za spásu našeho rodu
Svaté území, na které útočí všechny masy
2004 odchází, vězení jsou stále plná mých lidí
Ve starodávné zemi uchvatitelé, ukazuje nám směr ruka cizí
Pokyny ďáblovy
Transportér na barikádě nás co nejdále drží
Ať se držíme stranou bez pohybů prudkých
Abychom je na kameře měli, jak střílí do našeho dědictví
Přišli ze zkurvené prdele, aby si vydělali šesták na chudobě naší
A kdo se za nás postaví?
Moji lidi stále nejsou svobodní
Ten pocit, že jsou bez pomoci, mě jak noční můra prohání
A politici, kteří přišli, všechno těm lumpům rozprodali
A tady v parlamentu rozšiřují, že bůhvíjak pomohli
Bělehrad neví o utrpení těch, co tam zůstali
Proč jsme zůstali v závodě za lepším životem ze dne na den chladnými?
Zvony zvoní v panice, bomby na klášter padají
Srbové, nedovolte, aby nás chamtivost dostala do rozepří
Možná, že jsme dinosauři - ten druh, který odchází
A žijeme ve svých snech, ve kterých nás nikdo nemůže porazit
A neexistuje výraz, který by mohl bolest vyjádřit
Znovu se tam dolů vracím
Když bude třeba, krev povypráví
Nikdo nemůže vědět
Co si šeptá vítr
Nikdo nemůže vědět
Co přináší blesk z čístého nebe
Bouře je blízká
Nad ghettem padá hvězda
Moje touha, moje obava
Je tato země v noci dneska
Mezi bunkry a odstřelovači je svobodou vězení
Vedle transportérů v parku je život přítěží
Následuji pohyby cizinců, tohle je obětí zkouška
Potřebujeme se probudit, lží a mučení už bylo spousta
Za Ibarem, jako hranice, buňky jsou plné našich lidí
Zde jsou spojené všechny legie ďáblovy
No tak, moji v bloku, vím se slzou v oku
A ti kteří mohou, stojí navzdory bolu
Arnautské kobry nás za pochodu koušou do nohou
A ten jed v krvi hlasitě vyzývá před bitvou
Protože jejich přáním je zničit všechno, co je pro mě nejmilejší
Dávají mi hořkou slinu do úst
Jako, když mě cizinci zatknou, pošlou na mě psy
Aby mě zastrašili, zatímco jsem svázaný a běsnící
Ale já nevím o selhání, jsem jenom podrážděn,
Protože, Srbové, TOHLE JE NAŠE!
Kříčím a trpím bolesti strašné
Zatímco oni mi vytrhávají z rukou
Moje muka, zemi mou
Krví nasáklý trávník,
Svět chce, aby mi vše vzali a úspěch zničili
Kosti mých předků, pozůstatky mých světců
Ať dovolím, ne, nedám vám
Protože všem, kvůli našim synům, je nepřípustné se vzdát
Na Váš nový návrat na mostě teď čekám
Alban no pasaran, se Srby nebo sám.
Ref. Nikdo nemůže vědět
Co si šeptá vítr
Nikdo nemůže vědět
Co přináší blesk z čístého nebe
Bouře je blízká
Nad ghettem padá hvězda
Moje touha, moje obava
Je tato země v noci dneska
Tak se pokřižuji a pomodlím za spásu našeho rodu