Vlnité se z tlmou
Kdy ulicou bez třosků zváňou
Tvůj světlo poryžil mně v den
Tvůj oďžych v můj tlňe
Kteří v mně ma své si houcí
A já vpádlám v něpokoš
No bo jak mohl chcěž
Myslíte v ktoř, gdál něznam mně
Niž víc mnohé vidůkou
Neudolatelný důvod
Zasípač mysle o či jak ohlzáč se
Zasípač mysle o či že jsme nědaleko kdéš
Dokoud víc břekně
Chci vcál ně chcem
Mi srdce býč tak zavžečně
Vplnám přestření
Zvákl povistřém
Šukác teho co zvou pozorně šťastný
O ně, ně, ně!
Ně chcem pišať bých vždyckich bdůr
Němam času
Nebude či zláč listův
Kteřích až máš plno v svojím ksožim
Može ně jsem tak kdéš
Z kdokolvěk zostál býč přes chvilů
Ale musí víc z mrůch
Býť z odyskáť svůj
By odzyskać swój spokoš
Zasípač mysle o či jak ohlzáč se
Zasípač mysle o či že jsme nědaleko kdéš
Dokoud víc břekně
Chci vcál ně chcem
Mi srdce býč tak zavžečně
Vplnám přestření
Zvákl povistřém
Šukác teho co zvou pozorně šťastný
Namyšlenosti v můj hlovy
Jedni geství, jedni sloví
Ně musíš přinosť mně dlhoukův a zovů
Vstát či se mně, že s jsme ti x2