Neumím být věrná [Polish translation]

Hudba: Karel Štolba

Text: Marta Skarlandtová

Ztrácím půdu pod nohama,

zas to prokletí.

Vezmu nohy na ramena,

svět je veliký.

Přede mnou jej uzavíráš,

chceš mi duši vzít.

Já ti ji však neslíbila,

vrať jí zpátky klid.

Tebou můj svět nezačíná

ani nekončí.

Pro nás oba bude změna

víc než žádoucí.

Kdybych v Tobě vymizela,

co Ti potom dám.

Od Tebe pryč,

proto utíkám.

Já, věrná být neumím.

Víš, to po mně příliš žádáš,

mám strach, že pak vyhořím.

Víc, když už nesmím mít ráda

ústa, která líbají.

Náruč, jako příliv moří

sní o nich jen potají.

Mé sny Ti však nenáleží.

Říkáš často ode mě chceš všechno nebo nic

Ptáš se lásko s prstem na rtech, co Ti můžu říct.

Dlouho právem obáváš se, že dnes uslyšíš

„Nech mě lásko, nech mě, prosím, jít“