Na co modrý nebe myslí
a čeho může se jen bát?
Když mu někdy dojde kyslík,
zatáhne brzdu a jde spát.
Jako já se teď světem toulá
a často neví kudy kam.
Došla mi slova, noc je dlouhá,
snad ti i proto utíkám.
Neuč slunce hřát,
já to balím.
Už víme přece,
hvězdy, ty pořád
nepadají,
tak nech si o mně zdát, nech si o mně zdát, (2×)
to nejde.
Nech si o mně zdát, nech si o mně zdát,
to nejde,
tak utíkám,
tak utíkám!
Divoký řeky táhnou z kopců
a všechny drží jeden směr.
Do moří ženou hejna lovcům,
tak už to chodí, tak to ber.
Neříkej, že se právě rouhám
a o čem Bůh teď hovoří.
Došla mi slova, noc je dlouhá
a já chci zpátky do moří.
Neuč slunce hřát,
já to balím.
Už víme přece,
hvězdy, ty pořád
nepadají,
tak nech si o mně zdát, nech si o mně zdát, (2×)
to nejde.
Nech si o mně zdát, nech si o mně zdát,
to nejde,
tak utíkám,
pryč utíkám!
Co nejdál!
Neříkej, že se právě rouhám
a o čem Bůh teď hovoří.
Došla mi slova, noc je dlouhá
a já chci zpátky do moří.
Neuč slunce hřát,
já to balím.
Už víme přece,
hvězdy, ty pořád
nepadají,
tak nech si o mně zdát, nech si o mně zdát, (2×)
to nejde.
Nech si o mně zdát, nech si o mně zdát,
to nejde,
tak utíkám,
pryč utíkám!
Pryč utíkám!