Ke hvězdám jsem létat směl, do neznámých zón.
Na korábu ze stříbra, ten sen tu zněl jak tón.
Náhle vím už přesně čím já jsem, už vyřkli soud.
Vždyť jsi hračka! Neumíš lítat!
A já nesmím dálkou dál plout
To ne, to nesmí být, mohu létat, když budu chtít.
Jako pták nad zdí skal, povětřím vzlétnu v dál.
Víš a dál.
Vzhůru do nekonečna a ještě dál!
Vážně já nesmím dálkou dál plout.