Bez tebe mám jenom chvíli dlouhou,
naplněnou spoustou divnejch snů,
v nich starý kostel modlí se mou touhou
a já prosím: nechte zvony znít.
Chtěla bych znát píseň hrozně dlouhou,
vyzpívat v ní samotu mých dnů,
ty naučils mě polovinu pouhou
a já prosím nechte zvony znít.
Jen zvony ví, co jsi mi vzal,
jen zvony ví, co bude dál.
Přijde jednou skladatel a básník,
který umí sto divnejch snů žít,
má píseň bude růst jak křehkej krápník
a já prosím: nechte zvony znít.
a já prosím: nechte zvony znít,
a já prosím: nechte zvony znít.
Jen zvony ví, co jsi mi vzal,
jen zvony ví, co bude dál.
Přijde jednou skladatel a básník,
kterej umí sto divnejch snů žít,
má píseň bude růst jak křehkej krápník
a já prosím: nechte zvony znít.
a já prosím: nechte zvony znít,
a já prosím: nechte zvony znít