Umýváš si tvář,
pořád něco zbývá,
zrcadlo se ptá
proč se neusmíváš
Špína co jsi jí
se záští
chtěl smazat nás
tobě na tvářích
zůstává
Nech mě žít!
Nehaž na mě bláto dál a dál
dřív ukliď si vlastní práh
Už jsi zničil všechno hezký v nás
a já už teď nemám čas
Jíš svůj hořký lék
začínáš to chápat
polykáš vlastní vztek
nebyl to můj nápad
Slzy očistí
snad i vlastní viny a tvůj pláč
smyje starý stín
budeš někdo jiný
Tak nech mě žít!
Nehaž na mě bláto dál a dál
dřív ukliď si vlastní práh
Už jsi zničil všechno hezký v nás
a já už teď nemám čas
Nehaž na mě bláto dál a dál
dřív ukliď si vlastní práh
Možná kousek štěstí ještě zbývá nám,
ještě zbývá nám, ještě zbývá nám, ještě zbývá nám
Nehaž na mě bláto dál a dál
dřív ukliď si vlastní práh
Možná ještě zbyde kousek štěstí v nás
a já ti prominu zas