Jsme voda i poušť a možná víc,
jsme víc než víc a stejně nic,
jsme jasný příklad z učebnic.
Jsme pannou i děvou, strachem i smíchem,
jsme bouří, co teče tichem, jsme vážní,
mocných andělé strážní.
Tak mi odpusťte ty slova…
A naše duše, jak záchodový mušle,
a naše těla zas opilý jak děla,
a naše city na hranici bídy,
a naše myšlenky jak z první třídy…
Nebudu ti děvkou, děvkou nebudu,
ač nejsem originál, nesplynu s davem,
jsem znaven svým stavem, jsem znaven.
Jsme seriál jen o pár dílech,
nesmysl ve smyslu dobra,
jsme smutnej příběh,
na Prahu krásnej výhled.
Jsme neposlušní a to se cení,
mám-li být konkrétní, jsme pravdy plní,
pouze němí, jsem vůl a ty má vůle.
Jsme most přes neupřímnosti,
jsme ohněm přes řeku,
ve vší počestnosti, co hoří dál,
jsme sexem na veřejnosti.
Tak mi odpusťte ty slova…
A naše duše, jak záchodový mušle,
a naše těla zas opilý jak děla,
a naše city na hranici bídy,
a naše myšlenky jak z první třídy…
Nebudu ti děvkou, děvkou nebudu,
ač nejsem originál, nesplynu s davem,
jsem znaven svým stavem, jsem znaven.
A naše duše, jak záchodový mušle,
a naše těla zas opilý jak děla,
a naše city za hranicí bídy,
a naše myšlenky jak z první třídy…
Nebudu ti děvkou, děvkou nebudu,
ač nejsem originál, nesplynu s davem,
jsem znaven svým stavem, jsem znaven.