Viděl jsem tolikrát
milence spolu stát
a měli oba šťastnou tvář
a kolem sebe gloriolu,
bylo to jak nebeská zář.
Nepoznám nikdy svou
zář lásky hřehivou,
je to jen přání, ríká snář,
obličej ošklivý jak má tvář,
ten není pro nebeskou zář.
V tom přišla dívka, anděl, jak mámení,
mě políbila na tu hroznou tvář.
Má duše tajně sní,
že vzbudí lásku v ní,
a když tu zvony rozhoupám,
zvonice temná svítí nám,
to musí být nebeská zář.