Vlastní život vyčetl jsem ve tvých dlaních.
Večerní slunce zahlédl jsem ve tvých očích.
Tak moc si chci navždy zapamatovat
tvůj, jako diamanty, smích.
Nebojím se, že lidé jsou kolem a dní tolik.
Změnili jsme se a nevíme o všem novém.
Kvůli něčemu neznámému zapomněl jsem minulost ve tvých očích,
přežilo jen jedno.
Jak dlouho jsem tě neviděl,
slunce brzy dosáhne do vody,
a ty, nechoď.
Kilometry osudu mého - přerušovaný stín.
Nebudu pravdu za obzorem skrývat.
Vidíš, slunce je stále níž a níž, a to znamená blíž.
A ty prostě nepřestávej.
Zvláštní, ale chceš více na chvíli.
Všechno je tak prosté, však jistě zraňující pro tebe.
Hodiny ukazují víc, než jen tuto chybu -
přežije jen jedna.
Jak dlouho jsem tě neviděl,
slunce brzy dosáhne do vody,
a ty, nechoď.
Jak dlouho jsem tě neviděl,
slunce brzy dosáhne do vody,
a ty, nechoď.