Hodiny odbily čtyřicetkrát,
kukačka zařvala do trouby,
My drtíme žíly každou hodinu,
třeba že jsem to viděl v hrobu.
Jehla mi proniká přímo do srdce,
přitlačí mě na kolo smrti,
stádo mi ničí oči, jako slunce,
a červený vlčí mák mě smaže v lesíku.
Kdo křičí tam v hlubokém lese,
určitě hejkal dávno vstal,
naostřím svojí kosu,
ačkoliv musím přiznat že jsme všichni stejní.
Jehla mi proniká přímo do srdce,
přitlačí mě na kolo smrti,
stádo mi ničí oči, jako slunce,
a červený mák mě smaže v lesíku.
Mezi oči mě zasáhl býček,
zanechal po sobě indický symbol,
zamknu dveře na zámek,
a naberu do stříkačky červený mák.
Jehla mi proniká přímo do srdce,
přitlačí mě na kolo smrti,
stádo mi ničí oči, jako slunce,
a červený mák mě smaže v lesíku.