Jediná z vln, která spláchnout mě má.
A proud, který táhne mě ke dnu.
Zlomená jsem. Zase nesmím nic říct.
Když svůj hlas v bouřích zvednu.
Kde slzy jsou a proč jsem pouhou loutkou?
Proč jen vůli mou hned zesměšní urážkou?
Jen slova splétám,
zle smějí se mým větám.
Klepu se a v duchu sténám.
Ústa má nemohou být němá...