Už mě nebaví tu být
Brzdí mě všechny mojoje dětinské obavy
A pokud opravdu musíš odejít
Přála bych si, abys prostě odešel
Protože tvoje přítomnost tady přetrvává
A nenechá mě na pokoji
Zdá se, že ty rány se nehojí
A ta bolest je až moc opravdová
Je toho tolik, co čas nemůže vymazat
(Refrén)
Když jsi plakal, setřela jsem všechny tvé slzy
Když jsi křičel, zahnala jsem všechny tvé obavy
A držela jsem tvou ruku celé ty roky
Ale stále mě máš celou
Dřív mě okouzlovalo tvoje rezonující světlo
Ale teď jsem spoutána životem, který jsi nechal za sebou
Tvá tvář, straší mě v kdysi příjemných snech
Tvůj hlas, ten mě připravil o zdravý rozum
Zdá se, že ty rány se nehojí
A ta bolest je až moc opravdová
Je toho tolik, co čas nemůže vymazat
(Refrén)
Opravdu jsem se snažila sama sobě říkat
Že jsi pryč
Ale i když zůstáváš se mnou
Celý ten čas jsem vlastně byla sama
(Refrén)