Slyším něco ve větru.
Vidím stoupající černý kouř za zatáčkou.
Mám u sebe jízdenku.
Jedu domů.
Listy opadaly jednou či dvakrát
od té doby, co tu naposled projel vlak.
Mám u sebe jízdenku a jedu domů.
Krev otce mého otce je na kolejích.
Sladký refrén přichází z minulosti.
Mám u sebe jízdenku a jedu domů.
Klikaté cesty, které mě sem přivedly,
hoří jako uhlí a schnou jako slzy.
Tak tady je má naděje,
má znavená duše.
Tak tady mám jízdenku.
Chci jet domů,
domů,
domů.