Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda mi to ještě tluče, zdali mám ještě štěstí
nebo je po mně a já mám voskované boty
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty
Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v sobě sám
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu
Zapínám telefon - záznamník cizích citů
špatné zprávy chodí jako policie za úsvitu
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze
měl bych se smát ale mám úsměv Mikymauze
rána bych zrušil
Dobrý muž v rádiu pouští Chick Coreu
opravdu veselo je asi jako v mauzoleu
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá
Povídáš něco o tom co bychom dělat měli
pomalu vychládají naše důlky na posteli
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou?
Postele rozdělené na dva suverénní státy
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba
dráty bych zrušil
Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé
kdy není tma, ale ještě ani vidno není
bdění je bolest bez slastného umrtvení
Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy
na život už je pozdě a na smrt ještě brzy
Co bylo kdysi včera, je jako nebylo by
káva je vypita a není žádná do zásoby
věci co nechceš ať se stanou, ty se stejně stanou
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou
máslo bych zrušil
Povídáš o naději a slova se ti pletou
jak špionážní družice letící nad planetou
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce
Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi zatímco se kolem voda dolů žene
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků
Sahám si na zápěstí a venku už je zítra
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze
měl bych se smát ale mám úsměv Mikymauze
lásku bych zrušil
Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí
zda mi to ještě tluče, zdali mám ještě štěstí
nebo je po mně a já mám voskované boty
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty