Otevřu ti to nejstrašnější tajemství,
tak dlouho jsem mlčel, ale teď jsem připraven,
jsem Stvořitelem všeho, co vidíš okolo
a ty, moje radost, ty jsi Matka Bohů.
Tohle město vrahů, město děvek a zlodějů,
existuje dokavaď na něj věříme,
otevřeme očí - a už jej není
a znovu stojíme na počátku věků.
Matko Bohů, Matko Bohů.
Procházíme se celý den
pod slabým deštěm,
tvoje mokré džíny
v hromádce leží na podlaze,
tak se rychleji pusťme do práce,
Matko Bohů...
Pokolikáté už tvoříme tento svět,
zas hledáme jména pro zvířata a kytky.
Bez ohledu na nic vítězí láska,
tak se vybodneme a zakouříme, Matko Bohů.
Stokrát jsem se rodil a stokrát skonával,
podíval jsem se do karet - Ďábel nemá trumfy.
Oni vcházejí do našeho domu, ale co nám asi tak udělají?
My jsme oba nesmrtelní - není to tak, Matko Bohů?
Matko Bohů, Matko Bohů.
Procházíme se celý den
pod slabým deštěm,
tvoje mokré džíny
v hromádce leží na podlaze,
tak se rychleji pusťme do práce,
Matko Bohů...