Mamá Své Věř [Mother Knows Best] [English translation]

Gothel:

(říká) Ty chceš opustit věž? Ale Lociko...

(zpěv) Na sebe se podívej mé poupě,

jak si křehká. Jako květinka.

V téhle věži patříme jen sobě,

Locika:

(říká) To vím, ale...

Gothel:

Ta věž tě chrání, dítě drahé.

Tenhle den že příjde, tušila jsem.

Kdy jak ptáče křídla roztáhneš.

Teď je brzo...

Locika:

Ale...

Gothel:

Pššt... na odlet. Mamá své věř!

Matince věř, ta zná přece nejlíp

hrůzostrašný, krutý svět.

Matince věř.

Komplikace ne-li tragédie jsou tu hned.

Hrdlořez, vrah, močál panny hubí.

Kanibal a ha i mor.

Locika:

Ne...

Gothel:

Věř!

Jako vlkodlak,

muž má ostré zuby.

Dost už sním snad

prášků tuby.

Mamá je tu ,

ochrání tě zlato,

když tu se mnou zůstaneš.

K čemu dráma,

jsem tvá mamá.

Maaamá své věř! Hahahahaha

Matince věř,

ta ví všechno nejlíp,

navždy jsem opora tvá.

Snoplík u nosu,

nohy trochu křivé,

věčně tak nemotorná.

Jsi tak naivní,

věčně ušmudlaná,

řekla bych že přímo mdlá.

A nezlob se,

kapánek nám kyneš.

Já to s tebou myslím dobře.

Mamá chápe tě,

nabízí ti pomoc,

žijem tebou,

já a věř...

(říká) Lociko?

Locika:

(říká) Ano?

Gothel:

Nechtěj po mě, abych tě pustila z věže. Nikdy!

Locika:

Ano matko.

Gothel:

Ach, mám tě tolik ráda dítě.

Locika:

Já tebe víc.

Gothel:

Já tebe nejvíc.

(zpěv) Na to mysli,

že vím všechno.

Mamá své věř!

(říká) Papá. Brzy nashle květinko.

Locika:

(říká) Budu tady.