Hlavičko ty malá dřevěná,
hraj, ať srdce smíchy zčervená.
Rozpaky jsem schoval pod knírem,
já na tebe pyšný jsem.
Ze dřeva jsou nožky a pak, jej! -
zadek, abys na co spadnout měl.
Půvab sám,
má lásko dřevěná!