Märchen enden gut [Czech translation]

Znám jednu starou píseň,

Kterou moje matka zpívávala

Za stmívání

Ta píseň, jemná a ryzí,

Ve mně zní ještě dnes

Opatruji ji jako drahokam

Spi, mé dítě, a sladké sny

Spi

Když měsíc pluje podél oken,

Pokládá rosu na louky

A noc je mu rouchem,

Utkaným z tisíce stínů

Když se svět uloží ke spánku,

Jen je znavený a odpočívá,

Vítr ti tiše šeptá:

„Pohádky končí šťastně“

Tak mi zpívala tu píseň

A její slova byla

Jako suché listí ve větru

A přeci, když budou dnes hvězdy

Jasně zářit na nebi,

Připomenou nám, že jsme děti

Spi a měj sladké sny, mé dítě

Když měsíc pluje podél oken,

Pokládá rosu na louky

A noc je mu rouchem,

Utkaným z tisíce stínů

Když se svět uloží ke spánku,

Jen je znavený a odpočívá,

Vítr ti tiše šeptá:

„Pohádky končí šťastně“

Tvé myšlenky

A dech se zklidňují

Potichu tě přikrývám

Noc brzy ustoupí světlu,

Když se tma časně vytratí

A já ti jestě jednou zazpívám

Tu píseň

Když měsíc pluje podél oken,

Pokládá rosu na louky

A noc je mu rouchem,

Utkaným z tisíce stínů

Když se svět uloží ke spánku,

Jen je znavený a odpočívá,

Vítr ti tiše šeptá:

„Pohádky končí šťastně“

Vítr ti tiše šeptá:

„Pohádky končí šťastně“