Mám pohádkový dům
s vysokou střechou kdesi pod nebem
a nikdo netuší,
jak ti sluší, jak ti sluší
ta obloha v tom ovzduší,
tak blízko hvězd a oblaků.
Mám pohádkový dům,
ten dům je celý tvým zrcadlem
a nikdo netuší,
jak zlatý soumrak prší
na tvoji tvář v tom ovzduší,
jsem tajně tvým otrokem.
Já mám pohádkový dům,
co stojí tu i kdesi za mořem,
a je v něm nebe, zem a noc a den, jen ty ho neznáš
a přece všemu ty jediná se podobáš.
Mám pohádkový dům
s vysokou střechou kdesi pod nebem
a nikdo netuší,
jak ti sluší, jak ti sluší
ti v očích jas dne,
který právě zhasíná, už zhasíná.
Noc zázraků má chrám,
snad klíč nám dá.
Mám pohádkový dům
s vysokou střechou kdesi pod nebem
a nikdo netuší,
jak ti sluší, jak ti sluší
ti v očích jas dne,
který právě zhasíná, už zhasíná.
Noc zázraků má chrám,
snad klíč nám dá.