Dlouho jsem věřila
v něco tak vzdáleného,
jako kdybych byla člověkem.
A dlouho jsem popírala
tento pocit beznaděje
uvnitř sebe, uvnitř sebe.
Slíbila jsem všechno,
jen abych tě zklamala.
Věřil jsi mi, jenže já jsem zlomená.
Už mi nic nezůstalo
a vše, co cítím, je tahle krutá touha.
Celou dobu jsme se propadali
a teď, jsem ztracená v ráji.
Čím víc bych si přála,
aby minulost neexistovala,
tím víc je tomu naopak.
A čím víc bych si přála
cítit, že sem patřím,
tím víc se bojím stejně jako ty.
Už mi nic nezůstalo
a vše, co cítím, je tahle krutá touha.
Celou dobu jsme se propadali
a teď, jsem ztracená v ráji.
Uteč, uteč.
Jednoho dne už neucítíme tuhle bolest.
Vezmi pryč všechny
své stíny,
protože mě nenechají být
dokud mi nezůstane už nic
a dokud vše, co ucítím, bude tahle krutá touha.
Celou dobu jsme se propadali
a teď, jsem ztracená v ráji.
Sama a ztracená v ráji.