Přišla jsem, abych předpověděla,
Že nemůžu mlčet,
Co bolí, to potřebuje vyjmout,
Abych začala znovu,
Možná jsem se ztratila,
Vůle k rozhovoru, k lásce,
Možná, jsem se něco naučila,
Musela jsem pochopit, že
Život je takový,
Všechno přejde,
To můžeš pocítit,
Mám tolik snů uvnitř mého polštáře,
A mnoho dalších teď, co tu nejdi,
Vím, že to bolí, ale nic ti nepovím,
Bylo by to horší, protože bych lhala,
A já nejsem taková,
To mě ranní ti ublížit,
Už jsem ti obstarala všechno,
A jen jsem tě chtěla milovat,
Proto odcházím,
Je cesta ven v mém životě,
Trvalo to dost dlouho,
Než jsem na tebe už dočista zapomněla,
A výhledové časy, jež si mi věnoval a já tobě, tak
Tím jsem ti poskytla všechno,
Cítím tě tak daleko každé ráno,
A naslouchám tichu tvého srdce,
Ale vím, že teď na ničem nezáleží,
A navzdory všemu, se tě táži na tvou shovívavost,
Dobře, tak ti také ublížím,
Dnešní slova jsou nepostradatelná,
Je to chyba na obou stranách
A výmluvy nejsou nepodstatné,
Všechno přejde, je cesta ven,
V mém životě, v mém životě, v našem životě.