Dlouho očekávaný soumrak se snáší
a kreslí stíny na stěnách
Zatímco se stmívá,
sedím sama u krbu,
skomírající uhlíky mě hřejí do tváře
V této pokojné samotě
se okolní svět rozplynul
a všechno se ke mně šerem vrací
jako by anděl procházel mým pokojem
Napůl bdím a napůl sním,
vidím dávno zapomenuté výjevy
Tak současnost se mění v minulost
Teď a pak se proplétá,
pohrává si s mou myslí
Tak jako uhlíky zvolna chladnou
i láska byla jen jedno dlouhé sbohem
A všechno se ke mně šerem vrací,
jako by anděl procházel mým pokojem
Zavírám oči
a mé soumračné představy mizí -
příliš brzy
jako by anděl procházel mým pokojem