Nikdy jsem doopravdy nenašla místo, kterému bych říkala domov
Nikdy se na jednom místě nezdržím dost dlouho na to, abych zakořenila
Ještě jednou se omlouvám, že nejsem zamilovaná
Ale není to tak, že by mi to vadilo
že tvé srdce taky není zrovna zlomené
Je to jenom myšlenka, jenom myšlenka
Ale pokud je můj život v pronájmu a já se nenaučím, jak ho vlastnit
Nezasloužím si nic víc, než co dostávám
Protože nic, co mám, není ve skutečnosti moje
Vždycky jsem si myslela
že bych ráda žila u moře
Cestovala sama po světě
a žíla jedinodušším způsobem
Ani netuším, co se s tím snem stalo
Protože tu už nezbývá nic, co by mě tu drželo
Je to jenom myšlenka, jenom myšlenka
Ale pokud je můj život v pronájmu a já se nenaučím, jak ho vlastnit
Nezasloužím si nic víc, než co dostávám
Protože nic, co mám, není ve skutečnosti moje
Pokud je můj život v pronájmu a já se nenaučím, jak ho vlastnit
Nezasloužím si nic víc, než co dostávám
Protože nic, co mám, není ve skutečnosti moje
Když je moje srdce štít a já ho nesložím dolů
Když se tolik bojím selhání, že se o to ani nepokusím
Jak můžu říct, že jsem opravdu naživu?
Pokud je můj život v pronájmu a já se nenaučím, jak ho vlastnit
Nezasloužím si nic víc, než co dostávám
Protože nic, co mám, není ve skutečnosti moje
Pokud je můj život v pronájmu a já se nenaučím, jak ho vlastnit
Nezasloužím si nic víc, než co dostávám
Protože nic, co mám, není ve skutečnosti moje
Protože nic, co mám, není ve skutečnosti moje
Protože nic, co mám, není ve skutečnosti moje
Protože nic, co mám, není ve skutečnosti moje