Potřebuješ světlo, jen když zhasíná,
Schází ti slunce, jen když začne sněžit,
Víš, že ji miluješ, jen když ji necháš jít...
Víš, že ti bylo skvěle, jen když se cítíš sklíčeně,
Nenávidíš cestu, jen když ti chybí domov,
Víš, že ji miluješ, jen když ji necháš jít...
A necháš ji jít
Zíráš na dno své sklenice
Doufáš, že jednou ti tvůj sen vydrží,
Ale sny přicházejí tak pomalu a tak rychle odcházejí...
Vidíš ji, když zavřeš oči,
Možná jednoho dne pochopíš, proč
vše, čeho se dotkneš, jistě zemře...
Ale potřebuješ světlo, jen když zhasíná,
Schází ti slunce, jen když začne sněžit,
Víš, že ji miluješ, jen když ji necháš jít...
Víš, že ti bylo skvěle, jen když se cítíš sklíčeně,
Nenávidíš cestu, jen když ti chybí domov,
Víš, že ji miluješ, jen když ji necháš jít...
Potmě zíráš na strop
Stejný starý prázdný pocit ve tvém srdci,
Protože láska přichází pomalu a tak rychle odchází...
Vidíš ji, když usínáš,
Ale nikdy se nedotkneš a nikdy si ji nenecháš,
Protože jsi ji miloval tak moc a potopil ses tak hluboko...
Potřebuješ světlo, jen když zhasíná,
Schází ti slunce, jen když začne sněžit,
Víš, že ji miluješ, jen když ji necháš jít...
Víš, že ti bylo skvěle, jen když se cítíš sklíčeně,
Nenávidíš cestu, jen když ti chybí domov,
Víš, že ji miluješ, jen když ji necháš jít...
A necháš ji jít... oh oh oh... oh oh...
A necháš ji jít... oh oh oh... oh oh...
Tak ji necháš jít...
Protože potřebuješ světlo, jen když zhasíná,
Schází ti slunce, jen když začne sněžit,
Víš, že ji miluješ, jen když ji necháš jít...
Víš, že ti bylo skvěle, jen když se cítíš sklíčeně,
Nenávidíš cestu, jen když ti chybí domov,
Víš, že ji miluješ, jen když ji necháš jít...
Protože potřebuješ světlo, jen když zhasíná,
Schází ti slunce, jen když začne sněžit,
Víš, že ji miluješ, jen když ji necháš jít...
Víš, že ti bylo skvěle, jen když se cítíš sklíčeně,
Nenávidíš cestu, jen když ti chybí domov,
Víš, že ji miluješ, jen když ji necháš jít...
A necháš ji jít.