V době, kdy noc přechází kolem příkopů
Má nejdražší Augustino, píšu ti bez prodlení
Studená píka* a já mrznu a bojím se že padnu
Myslím jen na tebe
Přece jsem voják
Ale hlavně se neboj
Budu brzy tu
A budeš na mě pyšná.
V době, kdy válka pronásleduje chlapce po tisícech
Tak daleko od domova a nevinného nadšení //lit. květin v kanonu
Ty ostatní, které zabíjejí, jsou stejní jako já
Ale já nepláču
Protože jsem voják
Ale hlavně se neboj
Budu brzy tu
A budeš na mě pyšný.
V době, kdy smrt přechází řeku u mých nohou
Bahno, které jde ze škrpálů a krys
Znovu vidím tvé jasné oči, snažím se představit
Zimu vedle tebe
Ale já jsem voják
Necítím mé ruce
Vše se kolem mně točí
Můj bože, dostaň mě odtud
Má nejdražší Augustino, rád bych ti svěřil
Naše nejhezčí vzpomínky a naše vysněné děti
Myslím, že mohu říci, že jsme se milovali
Miluji tě naposled
Jsem jen voják
Ne, já už se nevrátím
Byl jsem jen voják
Dávej na sebe pozor.