Slunce buší do oken,
vzduch je tak teplý a těžký.
Je krásné být člověkem,
kýmkoli, kdo je dosud mladý.
Budu tě vždycky milovat,
hrozně to bolí vidět tě slabého.
Zavíráš oči před vším krásným,
zavíráš oči před každým dnem.
Pojď, odpočiň si se mnou, pojď, odpočiň si se mnou,
nemusíš se bát,
pojď, odpočiň si se mnou, pojď, odpočiň si se mnou.
Utěšuji tě, můj drahý,
ale tvé mlčení mě oslabuje.
Propadáš se do smutku,
dolů do černého moře své duše.
Náš společný čas
je tak prchavý, když den umírá.
Chtěla bych, abys byl šťastný,
podívej se na světlo venku.