Zítra, budu tak vzdálená,
Nehledejte mě
Ten kdo umí odpouštět
Ať mi odpustí moji lásku
Čas umlčí vše
Já odcházím na svou cestu.
Ten kdo mě miloval se vrátí k vašim polím
Z pouště
A porozumí - žila jsem mezi vámi
Jako polní květina.
Chci otevřít své oči
Růsti pomalu.
Mnoho jsem snila
Sny mě pohltly.
Chtěla jsem poskytnout útěchu
Ale má tužba se proti mně vzbouřila.,
Prožila jsem okouzlení mládí, a také bouři
V mém náručí.
Vím že podivný oheň osvětloval
Mé noce.
Zažila, zažila jsem večery touhy
A dny bláznovství.
Zažila jsem zatajenou bolest
A okouzlené chvíle.
Budu si pamatovat pohled
A dotyk rukou na mém ramenu.
Budu letmým stínem ve vašich polích
Zatajené tajemství.
Sbohem - žila jsem mezi vámi
Jako polní květina.