Na křižovatkách cest,
už vím kam mají vést,
nad kouskem něhy,
roztajou nám ledy.
Já Tebou nechám se svést.
Svojí rukou pohladíš mi tváře,
a slunce k zemi poslalo své záře
a nechce se svléct.
Kroky, co odbíjí čas,
nezměníš,..
Máme svůj vnitřní hlas,
co mění život v nás.
Máme svůj svět,
rádi si malujeme a povídáme...
Máme svůj svět,
rádi si do očí hledíme...občas nevíme.
Na křižovatkách cest,
už vím kam mají vést.
Jsem kouskem stromu zasazeným k domu,
kde budeme kvést...
Někdy méně přesto bývá více..
Jsem lékem rozpušťeným na dně lžíce..
Tvůj osobní test,
v ulicích velkoměst...
Kroky, co odbíjí čas..nezměníš...
Máme svůj vnitřní hlas, co mění život v nás...
Máme svůj svět,
rádi si malujeme a povídáme...
Máme svůj svět,
rádi si do očí hledíme...občas nevíme.
Na křižovatkách cest,
už vím kam mají vést,
nad kouskem něhy,
roztajou nám ledy.
Já Tebou nechám se svést.