Just Like That [Czech translation]

Hodiny ubíhají tak pomalu,

teď, když je pryč.

Dny jsou jeden jako druhý,

ale jdou dál.

Nějak jsem se vrátila

do země živých,

ale hodně jsem se spálila.

Neměla jsem sebemenší šanci

udržet ho tady.

Píseň Sirén

ho volala příliš silně.

A až zítřek zavolá,

kdo by chodil jako vězeň

mezi čtyřmi stěnami?

Jakoby nic.

Vklouzl do mého domu

drze jako kočka.

Byl pohledný a vtipný

a vzal mi srdce.

Jakoby nic.

V mém bytě našel dočasný domov,

říkal nevinné lži,

sypal mi do očí písek

Ale i já jsem ho klamala -

svým způsobem jsem to byla já, kdo podvádí.

protože jsem se od začátku smířila s tím, že mě jednou opustí.

Jakoby nic.

Jako by se jen zastavil

na kus řeči,

ale odhalil má tajemství,

nenechal kámen na kameni.

A když se probouzí nový den

a slunce se vyhoupne na oblohu,

kdo má zapotřebí vyhledávat konflikt

a říkat sbohem?

Kdo má zapotřebí zažívat takový stres,

když se člověk rodí s instinktem

vyhýbat se takové bolesti?