Jolko, Jolko,
Vzpomínáš si na léto ze svého snu,
Když jsi napsala: "Cítím se tak špatně,
Přijeď ke mně
Udělej se mnou něco
Nenechávej mě tu samotnou"
Stále prosím o benzín,
Jel jsem nocí
Motor vrčel z posledních sil
Být zpátky v tobě
Smát se a nadávat
Tehdy bylo všechno tak jednoduché.
Dítě spalo za zdí,
Bdělý jako pták,
Kéž Bůh urovná jeho sny!
Řekla jsi, že nikdy, že nikdy
Tvé slzy nebyly tak sladké
Ráno jsem z tvého objetí odešel,
Den mě vyhnal, v noci se vracím,
Dostali jsme zatmění Slunce,
Další bude možná za sto let.
Jeptišky se procházely po pláži a slunce zapadalo,
Stále padalo níž a níž, ale nikdy nespadlo úplně,
Tvůj manžel byl tam venku ve světě a šetřil každou korunu
Na Toyotu, krásnou až hrůza.
Tvůj manžel uctíval pořádek a plnou sklenici,
Kdysi měl snoubenku jako sen,
Podvedla ho s bandou Arabů
Už nikdy nebyl sám sebou, ach ne
Ráno jsem z tvého objetí odešel,
Den mě vyhnal, v noci se vracím,
Dostali jsme zatmění Slunce,
Další bude možná za sto let.
Bydleli jsme ve velké vaně a málokdy jsme
Vylezli na suchou zem
Čarovná kořalka v nás tančila,
Do cíle zbývaly dva kroky.
Pořád nevím, proč to takhle začalo,
Proč to skončilo, také nevím,
Pořád jsou kolem mě ženy, nikdy se neprobouzím sám
Ale v dnešní době není nic snadné