Spálila jsem tvou fotku
s lítostí, jako papír na zátop,
a plamen byl modrý
jako můj smutek.
Vypila jsem pohár hořkosti
až do dna
a vyndala tvé dopisy
ze svého košíku.
Dívala jsem se, jak tvé oči
pohlcuje oheň –
oči, které mě kdysi
rozpalovaly.
Zůstal jen
popel a saze
a cesta, která se zdá
pustá a dlouhá.
Vyhodila jsem tvé sako,
které viselo v předsíni.
Zapomněl jsi ho tam
schválně.
Zbavila jsem se všeho,
co bylo tvé,
ale přesto
sem stále přicházíš.
Ať hledáš cokoli,
nic tu nezůstalo
z toho, co jsme kdysi měli.
Všechno, co zbylo,
je popel a saze z fotky,
kterou jsem jednou spálila.
Spálila jsem tvou fotku.