Já slyšel o ráji [Bulgarian translation]

Už ledy zas tají, jaro procitá

a snů stejná noc jak loni, sklenka napůl dopitá.

Zas mám okno dokořán

a měsíc na římse.

Víno upíjí,

noc se odvíjí,

čeká, až ho oslovím.

Ó, tak počkej chvíli,

jsi měsíc bílý,

tak jednou vezmi mě tam.

Měsíc jsi, tak si vymysli

schůdky vzhůru ke hvězdám.

Já dám ti vína sklenku

a ty zas venku

mě připrav na zemskou tíž.

Já slyšel o ráji,

ale teď mu chci být blíž.

Jen chvíli, jen chvíli, než se rozední,

miliony oken září, miliony tónů zní.

Kam jen oči dohlédnou

shlížet dolů a snít,

svět mít na dlani,

čekat svítání,

vidět, usínat i bdít.

Ó, tak vem mě tam,

kde se touláš sám,

řekni, co ti to udělá?

Počkej chvíli,

jsi měsíc bílý,

o kterém se mi zdá.

Já budu tiše stát,

dokud léty snad

moje přání neutišíš.

Já slyšel o ráji,

ale teď mu chci být blíž.

Já říkám,

počkej chvíli,

jsi měsíc bílý,

tak jednou vezmi mě tam!

Slyšíš?

Vždyť přeci měsíc jsi,

tak si vymysli

schůdky ke hvězdám.

Já dám ti vína sklenku

a ty zas venku

mě připrav na zemskou tíž.

Já slyšel o ráji,

ale teď mu chci být blíž.

Já slyšel o ráji,

ale teď mu chci být blíž.

(2×):

Dám ti sklenku

a ty zas venku

mě připrav na zemskou tíž.

Já slyšel o ráji,

ale teď mu chci být blíž.