Já vím, proč zní známý hlas.
To z hor chtěl říct mně vítr sám:
Buď spálen mým žárem, měj žízeň jako trám.
Chtěj žít tam, kde známé své máš.
Tu cestu dlouhou znám.
Jsem veden touhou k vám.
S mou láskou, však víš, chci zpátky jít.
Jak proud vln se řítím, proč dálkám se vzdát.
Mám pár krásných křídel a létám tak rád.
Proč bát se slunce a proč lhát svým snům,
A proč bát se stínů, když tak rád mám svůj dům.
Já znával prázdno dnů,
Ty jsi však sen všech mých snů,
I v temnotách mně svítí
Tvá zář, za ní jdu.
Ty ve vlnách mě chráníš,
Jsi v dálkách můj cíl.
Vím!
Jsi pár krásných křídel,
Já řídím se tím.
Když odchází soumrak,
Slunce má nám ráno přát.
Já vím, že se vrátím, vrátím
Být tvůj.