Jak to má člověk vědět?
Setkali bychom se tam, kde duch potkává kosti
V zemi vírou zapomenuté
Zevnitř od sněhu
Tvůj dotek stvořil žhnoucí plamen
Matný, ale tak ohromný
A ta stará vdova chodí ke kameni každý den
Ale já ne, já tu jen sedím a čekám
Truchlím pro ty živé
Oh, zatraceně
Moje bolest pasuje do dlaně tvé mrznoucí ruky
Co bere mou, ale byla slíbena jiné
Oh, já nemůžu
Tě zastavit, abys přestal pokládat kořeny do mé země snů
Můj dům z kamene, tvůj břečťan roste
A teď jsem tebou pokrytá
Přeju si znát
Tu osudnou chybu, díky které toužíš po tom být
Velkolepě prokletý
On je v místnosti
Tvé opálové oči jsou vše, co si přeju vidět
On chce to, co je pouze tvoje
Oh, zatraceně
Moje bolest pasuje do dlaně tvé ruky
Co bere mou, ale e slíbena jiné
Oh, já nemůžu
Tě zastavit, abys přestal pokládat kořeny do mé země snů
Můj dům z kamene, tvůj břečťan roste
A teď jsem pokrytá
Jetel kvete na polích
Jaro se osvobozuje, čas je blízko
Co by dělal, kdyby se o nás dozvěděl?
Srpek měsíce, pobřeží je jasné
Jaro se osvobozuje, ale strach také
Srovná tenhle dům se zemí
Jak to má člověk vědět?
Žila a umírala bych pro chvíle, které jsme ukradli
Na vyproseném a půjčeném čase
Tak mi řekni, ať utíkám
Nebo se odvaž si sednout a sledovat, co se z nás stane
A pij víno mého manžela
Oh, zatraceně
Moje bolest pasuje do dlaně tvé ruky
Co bere mou, ale byla slíbena jiné
Oh, já nemůžu
Tě zastavit, abys přestali pokládat kořeny do mé země snů
Můj dům z kamene, tvůj břečťan roste
A teď jsem tebou pokrytá
Jsem tebou pokrytá
Takže ano, je to oheň
Je to zatracený požár v temnotě
A ty jsi ho založil
Ty jsi ho založil
Takže ano, je to válka
Je zatracený boj mého života
A ty jsi ho začal
Ty jsi ho začal
Oh, já nemůžu
Tě zastavit, abys přestal pokládat kořeny do mé země snů
Můj dům z kamene, tvůj břečťan roste
A teď jsem tebou pokrytá
Tebou, tebou
Teď jsem tebou pokrytá
Tebou