Pod nocí ukrytá,
do nebes rozpitá.
Chceš dotknout se hvězd, dotknout se hvězd.
K Tobě vstříc vyráží
Velký vůz z nádraží,
ale už nechceš mě svézt, nechceš mě svézt.
Poslední lístek si koupíš na splátky
a z úroků si předplatím, že se vrátíš zpátky.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín,
v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín,
v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.
Do prázdných sešitů
zaškrtnout, že už jsi tu
a přitom dotknout se smět, dotknout se smět.
Alespoň v ozvěnách a v rámečcích na stěnách
zbylo pár rozbitých vět, rozbitých vět.
Poslední tvá slova na památku
že bez konců prostě nejde začít od začátku.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín,
v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín,
v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.
Po zádech mi tančí mráz
jde to hůř, ale půjde snáz,
až skončí listopad
a já přestanu si lhát,
jsem pouliční akrobat a černý pasažér,
co jednou nastoupí a zase chytí správný, správný, správný směr.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín,
v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn.
Přes inzerát marně hledám Tvůj stín,
v mém výkazu ztrát jsi další donquijotský mlýn