Nyní, když nekonečné stromy vadnou
otřes za zdmi
ve mně probudil úsměv
Nyní, když tvé ruce jsou vlažnější
se rozpustí všechen můj strach
taje jako sníh
jdu v dešti
jdu proti větru
jdu, jdu a utíkám pryč od této zimy
dotkni se oblohy v místnosti
je to iluze, která mi stačí
letím zpátky k tobě, abych se znovu narodila
abych vymazala tuto zimu.
Nyní, když všechny sliby kvetou
sfouknu je z okna
jako okvětní lístky růží
Nyní, když jsem už ztracena v polibku
vezmu tě k západu slunce
a hledám nové léto
jdu v dešti
jdu proti větru
jdu, jdu a utíkám pryč od této zimy
dotkni se oblohy v místnosti
je to iluze, která mi stačí
letím zpátky k tobě, abych se znovu narodila
abych vymazala tuto zimu.
dotkni se oblohy v místnosti
je to iluze, která mi stačí
letím zpátky k tobě, abych se znovu narodila
abych překonala tuto zimu.
dotknout se oblohy v místnosti
je to iluze, která mi stačí
chtěla bych spát a pak se znovu narodit
zamilovat se v tomto zimním období.