Slyším tě, ale nebudu
se dívat po problému, když to ostatní nedělají.
Je tady tisíc důvodů, abych šla svými dny,
a ignorovala tvoje šepoty, které bych si přála aby odešly.
Nejsi hlas, jsi jen zvonění v mém uchu,
a pokud jsem tě uslyšela, což se nestalo, říkám, že se bojím.
Každý, koho jsem kdy milovala, je zde mezi těmito zdmi.
Omlouvám se, tajná siréno, ale nepřipouštím si tvé volání.
Měla jsem svoje dobrodružství, nepotřebuji nic nového,
bojím se, co budu riskovat, pokud tě budu následovat
do neznáma, do neznáma,
do neznáma.
Co chceš? Protože jsi mě stále nechávala vzhůru.
Jseš tu, abys mě rozrušila, takže udělám velkou chybu?
Nebo jsi někdo odsud, kdo je trošku jako já?
Kdo ví, hluboko dole, nejsem tam, kde bych měla být?
Každý den je trochu těžší, jak cítím mou sílu růst,
nevíš, kde je ta část mě, která chce jít
do neznáma, do neznáma,
do neznáma!
Jseš tam venku? Znáš mě?
Můžeš mě cítit? Můžeš se mi ukázat?
Kam jdeš? Nenechávej mě samotnou.
Jak tě mohu následovat do neznáma?