Setrvávám ve dveřích
řvoucího budíku
Příšery na mě volají
Dovol mi zůstat tam,
kde mi bude našeptávat vítr,
tam, kde kapky deště během pádu vyprávějí příběh
V mém poli papírových květin
a cukrových obláčků z ukolébavek
Ležím tu uvnitř sebe hodiny
A pozoruji tu červánkovou oblohu, jak letí nade mnou
Neříkej, že jsem ztratila kontakt
s tím nekontrolovatelným chaosem – s tvojí realitou
Já moc dobře vím, co se skrývá za tím mým útočištěm
Noční můra, z toho, že jsem si postavila vlastní svět k úniku
V mém poli papírových květin
a cukrových obláčků z ukolébavek
Ležím tu uvnitř sebe hodiny
A pozoruji tu červánkovou oblohu, jak letí nade mnou
Pohlcena zvukem vlastního křiku
Nemohu umlknout kvůli strachu z tichých nocí
Ó, jak moc toužím po hlubokém spánku plném snění
Bohyně smyšleného světla
V mém poli papírových květin
a cukrových obláčků z ukolébavek
Ležím tu uvnitř sebe hodiny
A pozoruji tu červánkovou oblohu, jak letí nade mnou