Ležím na tvém hrobě
A budu tam ležet navždy
Kdyby byly tvoje ruce v mých
Byl bych si jist, že se nerozdělíme
Moje jablůňko, má záře,
Je čas být spolu
Protože voním zemí
A jsem ošlehaný větrem
Když si má rodina myslí,
Že jsem v bezpečí svého lože,
Já od rána do noci
Ležím u tvé hlavy
Křičím do větru
Se slzami horkými a bouřnými
Za ztrátu dívky
Kterou jsem jako dítě miloval
Vzpomínáš si na tu noc
Tu noc, kdy se ztratili
Ve stínu trnkového keře
A štiplavém mrazu?
Ach, děkuji Ježíšovi,
Že jsme udělali, co bylo správné
A tvůj panenský věneček
Je ti dál sloupcem světla
Ležím na tvém hrobě
A budu tam ležet navždy
Kdyby byly tvoje ruce v mých
Byl bych si jist, že se nerozdělíme
Ach, kněží a mniši
Ke mně přistupují se strachem
Protože tě stále miluji,
Ženo má, a ty jsi mrtvá
Já budu dál tvým útočistěm
Za deště a za bouřky
A když spíš ve svém chladném hrobě,
Já nemůžu spát v teple
Ležím na tvém hrobě
A budu tam ležet navždy
Kdyby byly tvoje ruce v mých
Byl bych si jist, že se nerozdělíme
Moje jablůňko, má záře,
Je čas být spolu
Protože voním zemí
A jsem ošlehaný větrem
A tak kežím na tvém hrobě
A budu tam ležet navždy
Kdyby byly tvoje ruce v mých
Byl bych si jist, že se nerozdělíme
(2×)