Ó, ó, ó, ó
V sedmnácti jsem začala hladovět
Myslela jsem si, že láska je jakousi prázdnotou
A aspoň jsem rozuměla hladu, jež cítěla jsem,
A nemusela jsem to nazývat samotou
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
Pověz mi, co potřebuješ, ó, vypadáš tak volná
Jak jen své tělo používáš, zlato, pojď a zapracuj na něm
Nenech tě to zklamat, jsi ta nejlepší věc, kterou jsem viděla
Nikdy jsme nenašli odpověď, ale věděli jsme jednu věc
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
A je páteční noc a zabírá to
A nemohu se obléct, oni mě ukřižují
Ó, ale ty a celé tvé jasné mládí
Jak by se mohlo něco špatného tobě stát?
Zesměšňuješ smrt svou krásou a na chvíli
Jsem si myslela, že láska byla jen v prášcích
Ale čím víc jsem si je brala, tím víc jsem to oddalovala
A nikdy mě to neuspokojilo
Myslela jsem si, že láska je jen na pódiu
Oddáváš se cizincům
Nemusíš se bát
A pak se to snaží nalézt domov s lidmi, ó a já jsem sama
Rozebírajíc to a dívajíc se na tvůj mobil
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
Pověz mi, co potřebuješ, ó, vypadáš tak volná
Jak jen své tělo používáš, zlato, pojď a zapracuj na něm
Nenech tě to zklamat, jsi ta nejlepší věc, kterou jsem viděla
Nikdy jsme nenašli odpověď, ale věděli jsme jednu věc
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
My všichni máme hlad
A je páteční noc a zabírá to
A nemohu se obléct, oni mě ukřižují
Ó, ale ty a celé tvé jasné mládí
Jak by se mohlo něco špatného tobě stát?
Zesměšňuješ smrt svou krásou a na chvíli
se zapomenu bát