Neslyšela jsem tě odcházet,
ptám se, jak to, že jsem ještě tady.
A nechci s ničím pohybovat,
mohly by se tím změnit mé vzpomínky.
Já jsem jaká jsem,
dělám si, co chci,
ale nemohu utajit,
že nechci jít,
že nebudu spát,
že nemohu dýchat,
dokud tu se mnou nebudeš odpočívat.
Já nechci odejít,
já nemohu se skrýt,
já nemohu ani být,
dokud tu se mnou nebudeš odpočívat.
Přátelům svým volat nemíním,
mohli by mě z tohoto snu probudit.
A tuhle postel nemohu opustit,
riskovala bych, že zapomenu, čím vším byla.
Jsem jaká jsem,
dělám si, co chci,
ale já nemohu zatajit,
že nechci jít,
že nechci spát,
že nemohu dýchat,
dokud tu se mnou nebudeš odpočívat.
Já nechci odejít,
já nemohu se skrýt,
já nemohu ani být,
dokud tu se mnou nebudeš odpočívat.
Já nechci jít,
já nechci spát,
já nemohu dýchat,
dokud tu se mnou nebudeš odpočívat.
Já nechci odejít,
já nemohu se skrýt,
já nemohu ani být,
dokud tě u sebe zase nebudu mít. [x2]