Kdo mi bude zpívat
Kdo mě vrhne do smrtelného spánku
Když jdu po cestě do Hel
A ta cesta, po které se vinu
Je tak chladná, tak chladná
Hledal jsem ty písně,
Posílal jsem ty písně
Pak ta nejhlubší studna
Dala mi slzy tak trpké
Ze slibu otce zemřelých1
Vím všechno, Odine
Komus dal své oko
Kdo mi bude zpívat
Kdo mě vrhne do smrtelného spánku
Když jdu po cestě do Hel
A ta cesta, po které se vinu
Je tak chladná, tak chladná
Dřív nebo později
Havrani poznají, když padnu
Když jednou stojíš u brány Hel
A když musíš svobodně lkát
Budu tě následovat
Přes Gjallabrú2 se svou písní
Osvobodíš se z pout, které tě svazují
Jsi osvobozen od pout, které tě svazovaly
"Zajde majetek,
zemřou přátelé,
ty sám též zemřeš.
Jen toho pověst
potrvá věčně,
kdo si ji zaživa zasloužil.
Zajde majetek,
zemřou přátelé,
ty sám též zemřeš.
Vím jedno jen,
co věčně trvá:
o mrtvém soud mužů."3
1. Valfader je jedno z Odinových jmen. Odin byl tím, kdo odváděl padlé válečníky do Valhally (odtud Val, fader je dánsky otec). 2. Gjallabrú (Gjöllský most) je most, který vede přes řeku Gjöll. Přes tu přechází mrtví, aby se dostali do Hel.3. Verše z Výroků vysokého (Hávamál), 76-77