Když se ráno probouzím,
jsem napůl na dně
Uvnitř své duše slyším hlasité, zkreslené výkřiky
Všechno je tmavé a prázdné
A já nevím, jak to spravit,
tak se choulím do klubíčka
a pláču v pohodlí svého domova
Nevím, proč se cítím tak hnusně
Říkám, že jsem v pohodě, ale nejsem
Umírám zevnitř a nevidím nic než démony
Snažím se skrývat všechny své nejniternější pocity
Umírám zevnitř a nevidím nic než démony
Snažím se skrývat všechny své nejniternější pocity
Myslím, že se ve mně něco pokazilo
Nevidím totiž nic než smrt
Pokaždé, když vyjdu ven,
vypadám, jako bych bral metamfetamin,
a ve čtvrtek odpoledne jsem schopný usnout na devatenáct hodin
Čas od času vykašlávám krev
a nevím, co mám dělat
Nevím, proč se cítím tak hnusně
Nepůjdu k psychologovi
Dámy a pánové,
kdo se tady chce kurva zabít
ať kurva zvedne ruku.
Jo! Všichni zvedněte svý žiletky! *kašel*
Hej, ach, hej, ach, hej, hej, hej, hej, hej
Pomoc, pomoc, pomoc, pomoc, pomoc, pomoc, POMOC!
Umírám zevnitř a nevidím nic než démony
Snažím se skrývat všechny své nejniternější pocity
Umírám zevnitř a nevidím nic než démony
Snažím se skrývat všechny své nejniternější pocity